Dopravní trhy

Působíme v nejrůznějších prostředích, získali jsme bohaté zkušenosti na různých dopravních trzích a známe jejich specifika.

Následující sumarizace trhů byly sestaveny v březnu 2010.

Česká republika

Konkurenční tendry jsou na českém trhu s autobusovou dopravou omezené a běžné je spíše přímé udělení. Každoročně jsou místními úřady udělovány podpůrné smlouvy s refundací nákladů. Trh je po privatizaci velmi roztříštěný, působí na něm kolem 250 autobusových společností.

Za provoz a financování železniční dopravy odpovídá stát. Trh s železniční dopravou se nachází v nově vznikající fázi liberalizace, ale prodloužení smlouvy se státními drahami na dalších 10 let omezuje příležitosti ve střednědobém horizontu.

Dánsko

Tendry u služeb autobusové dopravy jsou pevně zavedené, pochází z nich 90% služeb.

Za autobusovou dopravu odpovídá šest dopravních podniků. Smlouvy jsou obvykle typu gross cost a uzavírají se v průměru na šest let. Na smlouvy se vztahují pobídky/sankce za kvalitu a úroveň služeb.

Trh s železniční dopravou byl otevřen pro veřejné tendery v roce 2000. Dánské státní dráhy provozují v Dánsku přibližně 75 procent železnic s přímým udělením koncesí.

Regulační rámec pro železniční dopravu má na starosti dánský parlament, který také určuje ceny jízdného. Smlouvy jsou typu „net cost” a zahrnují¨bonusy/sankce za přesnost a spokojenost zákazníků.

Maďarsko

Za krajskou autobusovou dopravu odpovídá státní vláda, přičemž většinu zajišťují státem vlastněné společnosti, které začínají s outsourcingem služeb. Místní veřejnou dopravu mají na starosti městské úřady. Smlouvy s výhradními právy jsou udělovány prostřednictvím tenderů.

Na trhu s železniční dopravou dosud neproběhl konkurenční tender.

Itálie

Přestože italský trh s autobusovou dopravou začíná procházet liberalizací, otevírání trhu je pomalé a tendery dosud nejsou běžné.

Trh je vysoce dotovaný, jízdné je nízké. Stát poskytuje financování celonárodně a na investice do vozových parků jsou k dispozici dotace. Za poskytování autobusové dopravy jsou zodpovědné venkovské nebo městské úřady, které také nastavují jízdné v rámci určitého rámce. Smlouvy jsou obvykle typu „net cost”.

Trh s železniční dopravou dosud čeká na liberalizaci, ale některé regiony již zvažují otevření trhu.

Holandsko

Okolo poloviny holandského trhu s autobusovou dopravou mimo velkých měst podléhá konkurenčním tenderům.

Za autobusovou dopravu odpovídá 19 krajských úřadů, které organizují koncese, pravidelně podléhající tenderu. Smlouvy jsou obvykle typu „net cost” a uzavírají se v průměru na osm let.

Velmi malá část železniční sítě byla podrobena nabídkovému řízení, společnost NS Rail zaujímá 94 procent trhu. Za krajské železnice odpovídají krajské úřady a smlouvy se mezi jednotlivými kraji značně liší. Smlouvy jsou obvykle typu „net cost” a uzavírají se v průměru na 15 let.

Polsko

Krajské úřady mají možnost udělovat smlouvy na autobusovou dopravu buď prostřednictvím tenderu nebo přímým udělením. Trh se nachází v počáteční fázi liberalizace. Smlouvy jsou v městských provozech typu „gross cost” a doba jejich trvání je od dvou do šesti let.

Provoz železnic byl převeden na kraje, smlouvy jsou krátké, typu „net cost”, s dobou trvání od jednoho do tří let.

Portugalsko

Autobusová doprava v Portugalsku je provozována jako komerční trh na základě licence. Koncese jsou 10–30leté s výhradními právy. Tendery se nevyhlašují. Městské úřady přidělují trasy udělováním licencí nezávislým provozovatelům, nebo poskytují služby přímo. Zvyšování jízdného je určováno vládou.

Železniční doprava stále čeká na liberalizaci. Dosud došlo pouze k jednomu udělení koncese soukromé společnosti, a to společnosti Barraquerio (která je z 31,5 procent vlastněna společností Arriva).

Slovensko

Méně než 5 procent trhu s autobusovou dopravou bylo podrobeno konkurenčnímu tenderu. Za provoz a financování veřejné dopravy odpovídají kraje. Smlouvy jsou uzavírány s výhradními právy na dobu od jednoho do devíti let.

Trh s železniční dopravou dosud nebyl liberalizován, její provoz a financování zajišťuje vláda.

Španělsko

Španělská autobusová doprava je provozována většinou na základě koncesí.

Ve Španělsku je 19 krajů se zákonodárnými pravomocemi. Většinou byly uděleny dlouhodobé koncese s výhradními právy a s dobou trvání od osmi do 25 let. Kraje určují maximální jízdné a monitorují plnění požadavků koncese.

Trh s železniční dopravou dosud nebyl liberalizován a nedošlo zatím k žádnému konkurenčnímu tenderu.

Švédsko

Deregulace trhu s autobusovou dopravou započala v osmdesátých letech minulého století a veřejné tendery jsou pevně zavedené.

Odpovědnost za služby autobusové dopravy nese 22 dopravních podniků, které stanovují ceny jízdenek, jízdní řády a trvání smluv.

Smlouvy jsou obvykle typu „gross cost” a trvají v průměru osm let. Na smlouvy se vztahují bonusy/sankce za kvalitu a úroveň služeb.

Jsou zde velmi rozšířené tendery na smlouvy na provoz regionálních železnic. Železniční park je často poskytován zadavatelem.

Smlouvy na provoz regionálních železnic jsou obvykle typu „gross cost”, trvají tři až pět let a vztahují se na ně bonusy/sankce za kvalitu služeb. Meziregionální železniční doprava bývá typu „net cost” s platností smluv mezi 10 a 15 lety.

Velká Británie

Britský trh s autobusovou dopravou je rozdělen na dvě prostředí. Mimo Londýn je trh deregulovaný (privatizace proběhla v polovině 80. let). Autobusové společnosti jsou provozovány na komerční bázi a poskytují služby s přímým kontaktem se zákazníkem, přičemž zisky a náklady náleží provozovatelům. Nastane-li někde poptávka po službách, mohou místní úřady uzavřít s provozovateli smlouvu o poskytování služeb i na trasách, které by jinak komerčně nebyly životaschopné.

V Londýně je trh s autobusovou dopravou regulován a smlouvy jsou udělovány dopravním podnikem města, Transport for London. Ve smlouvách jsou uvedeny požadované trasy, vozidla a jízdní řády a monitoruje se, zda mají služby požadovanou vysokou kvalitu. Dopravnímu podniku náleží na základě smluv typu „gross cost” výnosy i rizika.

Na britském železničním trhu probíhají tendery, kde společnosti podávají nabídky na udělování licencí pro stanovené harmonogramy a poskytování služeb. Licence na provozování železniční dopravy ve Velké Británii jsou obecně mnohem obsáhlejší než jejich ekvivalenty v pevninské Evropě.